Catullus

Autor milostné a satirické poezie. 


Římský básník Gaius Valerius Catullus se narodil buď roku 87 před n.l. nebo o tři roky později. Pocházel ze zámožné veronské rodiny. Pro tento fakt nemohl nijak zasáhnout do politického dění v Římě, neboť občané Předalpské Galie neměli ještě římské občanství. Stejně jako většinu jiných básníků i jeho osud zavál do Říma, kde žil snad od roku 62 před n.l. V Římě se záhy setkal a spřátelil s tehdejší uměleckou smetánkou jako byl řečník Hortensius, Cicero, Cornelius Nepos, Helvius Cinna a jiní. Přes nemožnost svého vstupu do politiky začal Catullus záhy psát jedovaté a prostořeké verše satirující politickou situaci Říma a její hlavní představitele Pompeia a Caesara. S druhým jmenovaným se básník stihl ještě smířit a dokonce ocenil jeho tažení do Británie

CatullusCatullův život známe hlavně z jeho poezie, neboť básník neskrýval, koho nemá rád, a s kým je naopak dobrý přítel. Poezie odráží i jeho rodinné city, stesk po domově i zemřelém bratrovi. Vyvrcholením Catullovy tvorby je pak série básní pro Lesbii, což bylo krycí jméno pro Clodii, která pocházela z významné rodiny, ovdověla a byla velmi dobře známa svým nevázaným životem. V Catullově díle můžeme vyčíst snad všechny fragmenty jejich vztahu - vyznání lásky, pocity štěstí, deziluze vyvolaná jejím chováním a stupňující se v zoufalství, roztržka, prosby, kruté útoky i ponížené odvolávání. Nakonec se Clodií po čtyřech letech definitivně rozešel. Slovník antické kultury vypisuje jako klasické tyto krásné verše vyjadřující rozpor mezi rozumem (rozejít se) a citem (láskou), které vyvolávala v jeho nitru Clodia: 
"Nenávidím a miluji. Proč? - tak možná se tážeš. 
Nevím, leč že je to tak, cítím a mučím se tím."
 

Aby Catullus zapomněl, vydává se na jaře roku 57 před n.l. s Cinnou do Bithýnie jako součást doprovodu proprétora. V cizině prodlel rok, ale žádného většího prospěchu z cesty neměl. Rozhodl se tedy pro návrat. Cestou navštívil v Tróadě bratrův hrob, ale osud tomu chtěl, že jej měl brzy následovat. Básník sice navázal v Římě další vztah, o kterém nám podává zprávu, ale někdy kolem roku 54 před n.l. pravděpodobně umírá. S největší pravděpodobností mu nebylo ještě ani 35 let. 

Veškerá Catulova tvorba je soustředěna v jedinou sbírku o 116 básních. Největší síly dosahují krátké básně a epigramy, které vyzařují nejvíce z básníkova ducha. Bezprostředností svého projevu a jeho opravdovostí se Catullus stal největším mezi římskými lyriky. Můžeme jen litovat, že básník zemřel ještě mlád. Takto jej nemůžeme řadit mezi velkou trojku římských spisovatelů, byť právě oni z něj výrazně čerpali.