Antický svět 

Nachází se mezi kopci Palatino, Campidoglio a Esquilino. Toto původně bažinaté údolí bylo koncem 7. století př. Kr. za krále Tarquinia Prisca odvodněno složitým melioračním systémem (Cloaca Maxima). Poté se stalo obchodním a kultovním místem. Později, když pod Kapitolem vzniklo Comitium jako shromaždiště lidu a Curie jako místa zasedání senátu, stalo se i místem politického rozhodování, kde se vedle obchodů a tržišť nacházely i nejstarší chrámy města, Vestin, Saturnův, Ianův a Dioskurů. "Via Sacra", vedoucí přes náměstí k Jupiterovu chrámu na Kapitolu, dostala své jméno díky mnoha svatyním na její trase. Kromě toho získalo zvláštní význam ještě jiné místo. Byl to jedinečný komplex malých památníků poblíž hrobu mýtického zakladatele města Romula, krytého velkou deskou z černého kamene (Lapis niger).

Během velkého rozvoje města po punských válkách stavby prvních bazilik, Porcia, Opimia, Sempronia a především Basilica Aemilia, zdůraznily charakter Fóra jako střediska politického života a správy města a vtiskly mu tak konečnou tvář. Tu náměstí získalo v posledním století republiky, když začátkem 1. století př. Kr. na svazích Kapitolu bylo jako sídlo státního archivu postaveno Tabularium. Julius Caesar a Augustus dali Fóru rozsáhle monumentální vzhled: Caesar tím, že sem přemístil Curii (kde zasedal Senát) a postavil Rostru (tribunu, z níž úředníci promlouvali k lidu) a na-proti Basilica Aemilia nechal postavit Basilicu Iulia, zatímco Augustus nechal na čtvrté straně náměstí postavit chrám, zasvěcený božskému Caesarovi. To ale byl také začátek konce význačných, často pohnutých a dramatických rolí, které Fórum jako tlukoucí srdce města hrálo. S nástupem císařství se centrum veřejného života postupně přesouvalo na blízká císařská fóra, která byla větší a pro tyto funkce vhodnější. Staré Fórum se proměňovalo v monumentální místo reprezentace a historických památek, když k jejichž množství přibyly ještě některé další děkovné a čestné stavby. Vedle chrámu Antonia Pia a Faustiny to byl i oblouk na počest Septimia Severa, jezdecké pomníky Domitianův a Konstantinův, jakož i čestné sloupy před Basilica Iulia. Čestný sloup byzantského císaře Phokase z roku 607 byl posledním pomníkem postaveným na Fóru v době, kdy tisícileté dějiny nejvýznamnějšího místa v Římě spěly ke svému konci.

Plautus ve své komedii Curculio podává věrný obraz života, odehrávajícího se na Fóru za časů republiky. Známá je klasická scéna, kde básník vede diváky k nejdůležitějším místům na fóru a v jeho sousedství a přitom náležitě charakterizuje každou z potkávaných osob: "V Comitiu, kde zasedají soudci a z tribuny promlouvají řečníci, vidíš křivopřísežníky, lháře a vychloubače; u Marsyasovy sochy advokáty, sudiče a svědky; u starých i nových krámů děvky, bankéře, lichváře a dohazovače; na dolním fóru klidně se bavící vážné a poctivé lidi; uprostřed fóra u kanálu příživníky a opilce, čekající na spropitné od boháčů; na hořejším fóru drbny a nactiutr-hače. Za Dioskurovým chrámem se schází vše, co je odporné a co má špatnou pověst; ve velabriu jsou pekaři a řezníci, haruspikové a homosexuálové; u Juturnina pramene sedí nemocní, aby se napili zázračné vody, labužníci obcházejí blízký rybí trh. A všude se nacházejí zástupy povalečů a pobudů, forenses, kteří, neodávají-li se právě hazardním hrám, rozšiřují falešné zprávy a s velkou důležitostí předstírají svou účast na vládě. Vedle nich postávají lehkověrní prosťáčkové, kteří v dobách množících se předpovědí fantastických zázraků přicházející na fórum nebo do Comitia, aby na vlastní oči spatřili kde napršela krev nebo mléko a jaké stopy zanechal včelí roj, který se na ta místa snesl, a vyvozující radostná nebo smutná proroctví z takových nebo jiných úkazů, jako je objevení duhy a tří sluncí nad Saturnovým chrámem, usednutí hejna supů nebo sov."

Ale kromě tohoto obyčejného všedního života odehrával se na Fóru ještě jiný, více či méně oficielní život, takže všechno důležité, co se v Římě událo, nacházelo na Fóru přinejmenším svůj ohlas. Ostatně měli tam svá sídla vysocí hodnostáři: konzulové a senátoři v kurii, zástupci lidu v Comitiu, prétoři v v tribunálech. Z tribuny Rostra mluvili k zástupům městští úředníci a uchazeči o veřejné úřady, v Comitiu lid volil městské úředníky a v Curii zasedal Senát. Po Via Sacra se ubíraly triumfální průvody i nábožná procesí, po ní se pohybovaly také velké pohřební průvody, zastavující občas před Rostrou, kde se pronášely smuteční proslovy. Proslulým se stal proslov Marca Antonia na paměť Caesarovu. Velkým obětem k uctění bohů, rozmařilým hosti-nám pro veřejnost, protahujícím se až do noci při světle pochodní a dokonce některým popra-vám sloužilo Fórum za kulisu, ještě častěji se však velké náměstí proměňovalo ve scénu sku-tečných představení. Z nich velké množství nadšených diváků přitahovaly gladiátorské hry, zejména ty, které byly uváděny zdarma. Proslulým se stal boj, pořádaný Caesarem roku 65 př. Kr., jehož se zúčastnilo 320 párů gladiátorů. Rovněž proslulou se musela stát i Caesarem uspo-řádaná hostina v roce 45 př. Kr. na počest jeho čtyřnásobného vítězství, během níž několik dní po sobě hodovalo 22 000 hostů. Stavbou Kolossea pak bylo Fórum o taková přestavení ochuzeno. 

Náměstí Fora Romana 
Když antický svět spěl ke svému konci, jevilo se Forum Romanum jako hrdá a neopakovatelná scenerie důležitých, dějinami obtížených památníků. Před pozadím Kapitolu, z jehož obou vý-šin shlížely chrámy Jupitera Optima Maxima a Juno Monety, uzavíralo náměstí na severu půso-bivá obloukovitá stavba Tabularia, před nímž stály chrámy Vespasiánův a Concordia. Na této straně a přímo u náměstí stála Rostra s bronzovými klouny, ukořistěnými koncem 4. století z lodí Volsků. Vedle stál oblouk Septimia Severa. Jako kulisy tohoto scénického obrazu po-kračovaly vlevo chrám Saturnův, Basilica Iulia se sedmi před ní se tyčícími čestnými sloupy a chrám Dioskurů. Na pravé straně to byly čtverhranná budova Curie, Basilica Aemilia, před níž se nacházela malá okrouhlá kaple - Venus Cloacina a chrám Antonina a Faustiny. Na čtvrté straně bylo náměstí ohraničeno chrámem Divio Iulio se dvěma postranními oblouky: jedním k poctě Augustově, druhým jeho obou synovců Lucia a Caia. Téměř uprostřed náměstí byla roku 91 postavena jezdecká socha Domitianova na oslavu císa-řova vítězství nad Germány, která byla po jeho zavraždění rozzuřeným lidem zničena. Její místo téměř o dvě a půl století později zaujala jiná k poctě Konstantinově. Za ní byl roku 608 na vrcholu čtyřbokého schodiště postaven sloup na počest byzantského císaře Phokase, jehož jedinou zásluhou bylo, že papeži Bonifáci IV. věnoval Pantheon. Začátkem 6. století se život na Fóru omezoval jen na památníky, které křesťané přeměnili na kostely. O sto let později bylo Fórum téměř zcela opuštěné.