Kolem akropolské skály

Postůjme chvíli pod akropolí a podívejme se nejdříve po okolí, než se vydáme vzhůru, přímo do srdce Athén. 


Vkročí-li návštěvník na území Akropole, zdrží se asi před vstupem do Propylájí na okamžik na malé terase pod památníkem Agrippovým. Tady jeho pohled spočine na začátku postranního schodiště, vedoucího k pramenu Klepsydra, který svou vodou od pradávna zásoboval celou Akropoli. 

Dole, při úpatí skal, leží trosky antické Agory, Theseion a opodál vlevo pahorek Areopagos, zasvěcený pozemským božstvům a později bohu války Aresovi. Na tomto pahorku se sešel první athénský soud. Jak známo, podle Aischylovy tragédie 8 stanul před ním Órestés, který zabil svou matku Klytaimnéstru a jejího milence Aigistha. Apoštol Pavel na tomto historickém pahorku pronesl svou proslulou řeč o "neznámém Bohu" a areopag Dionýsos, který se později stal ochranným světcem Athén, zde jako první přijal křest. 

AkropoleAsi 500 m západně od Akropole leží tři pahorky. Z leva první z nich byl zasvěcen můzám, ochránkyním věd a umění. Dnes je znám jako Philopappos, neboť na jeho vrcholu se nachází mauzoleum, které Athéňané v 2. stol. po Kr. postavili římskému vládci Syrie, Gaiu Juliu Antoniu Philopappagu, jenž byl obdivovatelem a příznivcem Athén. 

Druhý pahorek, Pnyx, je posvátné místo lidových shromáždění (ekklesia), kde občané poprvé v dějinách lidstva dosáhli volebního práva. Po 30 let se tam scházeli, aby se usnášeli a rozhodovali o obecních záležitostech. Tady také pronášeli své proslulé projevy Periklés, Aristidés, Thémistoklés a Démosthenés. 

Třetí se nazývá Vrchem Nymf. Na jeho vrcholku byla r. 1842 postavena hvězdárna. Když nyní návštěvník stane na východní straně skály, spatří centrum Athén, pahorek Lykabettos a jihovýchodně asi 1000 m vzdálený Panathénajský stadion, který byl vybudován za vlády Lykurga ve 4. stol. př. Kr. z kamene a Héródem Attikem ve 2. stol. po Kr. z mramoru. V letech turecké nadvlády byl zničen a ke konci minulého století obnoven národním dobrodincem G. Averoffem čerstvě vytěženým mramorem, aby se tam v r. 1896 mohly konat první novodobé olympijské hry. 

Při úpatí Akropole leží malebné staré město, zvané Plaka. V Lysikratově ulici tam stojí další půvabný antický památník, lidově nazývaný Lampa Diogenova, ve skutečnosti chorégický Památník Lysikratův. Chorégové byli bohatí Athéňané, kteří hradili náklady na provoz představení v Dionýsově divadle a mezi sebou navzájem soutěžili, kdo nabídne lepší provedení. Vítěz získal měděnou nebo pozlacenou trojnožku. Jedním z takových chorégů a vítězů byl Lysikratés, který tento památník nechal postavit r. 334 př. Kr., aby tam mohl vystavovat jemu propůjčené trojnožky.