Ódeion Héroda Attika


Tiberius Claudius Héródés Atticus byl urozený a kultivovaný občan Marathonu, žijící ve 2. století př. Kr. Byl obratným řečníkem a učitelem všech sofistů a mnohých osobností své doby, také Marca Aurelia. Všechny jeho spisy se naneštěstí ztratily. Byl podprefektem v Asii a v Athénách byl poctěn úřadem panathénajského velekněze. Tehdy dal postavit loď, která přivážela Athénin peplos na Akropoli tak, že to vypadalo, jako by klouzala. Po svém otci zdědil obrovské jmění. Říkalo se, že nalezl v Marathonu ukrytý poklad Peršanů, ale ať tomu bylo jakkoliv, Héródés všechny své peníze vydal na společensky prospěšné účely. Athénský stadion nechal vyložit mramorem, u Thermopyl postavil lázně, v Olympii Nymfeum, stadion v Delfách a mnoho jiného. Když zemřela jeho manželka Aspasia Annia Regilla, z přemíry žalu nechal svůj dům černě přebarvit. K rozumu jej znovu přivedl jeho přítel, sofista Lucius, když jednou uviděl sluhu loupat bílou ředkvičku: "nekřivdí Héródés Regille, když v černém domě jí bílé ředkvičky?" 

Na Regillinu paměť nechal Héródés v roce 161 př. Kr. postavit Ódeion ve stylu římského divadla. Jeviště o třech poschodích bylo široké 35 m, orchéstra o průměru 18,50 m byla vyložena černými a bílými deskami. Hlediště mělo 32 řad sedadel s 5000 míst pro diváky. Střecha byla z cedrového dřeva. Nádherná skéna, jejíž části se zachovaly, byla postavena ve třech úrovních s obloukovými veřejemi. Hlediště bylo zrestaurováno a každé léto během athénského festivalu je Ódeion jako za starých časů naplněn diváky, navštěvujícími nejen divadelní, ale i baletní a operní představení a koncerty.