Antický svět 

Do míst antické Agory se vstupuje vchodem poblíž Théseionu. Tento mramorový chrám byl postaven na Kolónos Agorais a velmi dobře se nám dochoval. Ač menší než Parthenón, může se s ním směle porovnávat svou krásou a architektonickou dokonalostí. Dnes víme, že chrám s blízkým okolím byl zasvěcen Héfaistovi a Athéně, ale přesto odedávna byl nazýván Théseion. Na svazích pahorku byly nalezeny zbytky hrnčířských pecí, neboť Héfaistos byl ochráncem kovářů a Athéna patronkou dělníků, zvláště hrnčířů, od nichž se odvozuje i název blízkého okolí Kerameikos (= hrn čířství). Héfaisteión postavil v letech 449 - 444 př. Kr. tentýž, nám neznámý stavitel, který navrhnul i Póseidonův chrám u Sunion, Némésin u Rhamnútu a Áresův na Agoře. Jedná se o dórský peripteros se 6 sloupy na přední a na zadní straně a po 13 sloupech na obou delších stranách. 

Chrám má cellu s pronaem a opistodomem. V celle byly umístěny sochy Héfaista a Athény od velkého sochaře Alkaménea. Na metopách jsou znázorněny hrdinské činy Héraklovy a Théseovy, přičemž reliefy vnitřních vlysů ukazují mýtické války a boj Kentaurů. Některé části štítových skulptur, znázorňující pravděpodobně boje Kentaurů a apoteózu Héraklovu, jsou vystaveny v Attalově sloupové síni. V křesťanské době byl Héfaisteión přeměněn na kostel Sv. Jiří, který zde byl uctíván až do roku 1833, kdy byl chrám prohlášen za národní památku. 

Mezi pahorky Kolónos a Areopágos leží místo antické Agory, která byla střediskem veřejného dění. V antických dobách byla nejen obchodním centrem, nýbrž i shromaždištěm občanů, kteří se tu dovídali novinky a mohli si tu popovídat. 

Slovo agora pochází od slovesa ageiro, které znamená sejít nebo shromáždit se. Tam se nacházely všechny úřady, správní budovy, veřejné svatyně, jakož i sochy " dobrých vojevůdců a tyranobijců". Oblast Agory tvoří nepravidelný čtverec, utvářený sloupovými síněmi a řadami budov a diagonálně rozdělený Panathénajskou ulicí. Na západní straně při úpatí Héfaistova pahorku jsou znát kruhové základy Tholosu, sídla městské správy. Tam se scházelo 50 prytanů "vládnoucí třídy", desetina poslanců, řídících stát, kteří na tomto místě i společně jedli. Tholos byl postaven roku 470 př. Kr. místo jedné starší, Peršany zničené budovy. Některá zde nalezená závaží jsou vystavena v Attalově sloupové síni. Severně od Tholosu leží Bouleuterion, postavený koncem 5. Století př. Kr. Tam sněmoval parlament "pěti set", tvořící exekutivu vlády. Východně od Bouleuterionu se nacházejí základy Metroonu, svatyně matky bohů a státního archivu. Před touto budovou, na vysokém mramorovém podstavci stály bronzové sochy deseti hrdinů, po nichž byl pojmenovány jednotlivé kmeny v Attice. de se často občané procházeli, aby se seznámili s úředními vyhláškami, změnami zá konů a odvodními rozkazy, napsanými na dřevěné tabuli, připevněné na přední straně tohoto podstavce. Blízko Metroonu jsou také základy menšího chrámu ze 4. století př. Kr., zasvěceného Apollónu Patroosu, který byl otcem Ióna, praotce všech Iónů. Vedle tohoto chrámu stávala sloupová síň, kde byl uctíván Zeus Eleuthereus (bůh svobody). Mladším průzkumem na této vyvýšenině, u dnešní železniční tratě, byla objevena Stoa Basileos, někdejší sídlo vládce Achronta. Pod jeho předsednictvím tu sněmovala rada Areopágů, soudící vraždy, žhářství a jiné zločiny. Na Agoře byl také Áreův chrám z 5. století př. Kr. a severně od něho oltář dvanácti bohů. Jižně se nacházely Odeon, postavený M. V. Agrippou ke konci 1. století př. Kr., který pojmul přes 1000 diváků, a Gymnasion, sídlo athénské školy filosofů. Sochy giganta a dvou tritonů patřily k Odeonu a později byly použity k výzdobě propylonu gymnasia. V jižní části Agory nacházejí se prostřední, východní a jižní sloupové síně. Západně od nich se nacházela Helaia, největší a nejváženější soud Attiky. Úplně zrestaurovanou Attalovu sloupovou síň ve východní části dal postavit tento pergamonský král ve 2. století př. Kr. Je dvoupatrová, 116,50 m dlouhá, 19,50 m široká a uchovává dnes mnohé zajímavé nálezy z Agory. Od Agory vede cesta k římskému fóru. Východně od něho nachází se obrovská stavba ze 2. století po Kr., známá jako Hadriánova knihovna, s přednáškovými sály, divadlem, knihovnou a krásnou zahradou s Nymféem. Nejlépe zachovaným objektem této oblasti je Horologion, které postavil astronom Andronikos Kyrrhestes, sloužící jako hodiny pro fórum, meteorologická stanice a možná dokonce i jako planetárium. 

Věž vodních hodin byl oktogon, na každé straně s vlysy, znázorňujícími osm větrů, proto je nazýván také věž větrů.