Řecké dějiny

Řecké dějiny nabízejí strhující cestu od miniaturních státečků v Kykladských ostrovech po monstrózní střety s perskou říší a války s diadochy. V této kapitole se tedy podíváme převážně na dějiny Athén, Sparty a finálně makedonského království a jejich klíčové okamžiky. Postupně se tak dostaneme od legendárních začátků řeckého konglomerátu městských států, přes vyspělou civilizaci Kréty a její zánik, mykénskou kulturu do samotného srdce Řecka, tedy k Athénám a Spartě. U obou těchto států si nastíníme politický vývoj, vzájemné vztahy, vnitřní politiku, zvláštní prostor dostává také slavná epizoda klasických dějin, totiž válka s Persií. Dále si posvítíme na peleponéskou válku a krizi obou ústředních států, po nichž převzala žezlo prvního mezi rovnými Makedonie. Ta, jak si můžete přečíst, načerpala sílu za Filippa a pak udeřila za Alexandra Velikého, který kromě části Indie dobyl celý známý svět. Jeho říše se po jeho smrti rozpadla a tři ústřední takto vzniklé státy spolu vedly dlouhé války, než je nakonec jeden po druhém pohltil Řím a z Řecka se stala jen provincie. Nakonec se ale za císaře Constantina vrátila metropole říše opět do Řecka a Constantinopolis byla nositelkou pochodně antiky po dalších více než tisíc let. 

Parthénon