Antický svět 

1. HISTORIE 

1.1. Co předcházelo pyramidám 

Okolo roku 3000 př.n.l. došlo ke spojení Egypta legendárním faraonem Narmerem. Již tehdy uvažovali vládcové, jak si co nejlépe zařídit bydlení i na onom světě. Bylo jasné, že synové bohů se nemohou spokojit s nějakým obyčejným zahrabáním v zemi tak, jak to dělali nemajetní občané. Zároveň museli mít ochranu před ukradením zádušních darů. Proto se jako první hrobka začala používat mastaba. Tyto hrobky se těšily největší oblibě u panovníků 1. a 2.dynastie, přičemž u úředníků a kněží přetrvaly v popularitě i v dalších letech, což vedlo k jejich masové výstavbě do nekropolí, které se nacházejí v Abydu a Sakkáře. 

1.2. Pyramidy 3. a začátku 4.dynastie 

Stavba mastab přetrvala i do začátku třetí dynastie. Faraon Necerichet (známější pod jménem Džoser) se začal pečlivě připravovat na vstup do říše mrtvých. Jak bylo zvykem, nechal si stavět mastabu. Po dostavbě však nebyl spokojen a proto povolal vrchního královského architekta, Imhotepa. Imhotep pochopil Džoserův nápad a hned se pustil do stavby poblíž vesnice Sakkára. Ze začátku to bylo spíše experimentování, neboť se stavbou něčeho tak monumentálního neměl nikdo žádnou zkušenost. Pyramida byla ještě několikrát přestavována než došlo k úplné spokojenosti faraóna a architekta. Výška pyramidy je 62,5 m a základna má rozměry 109 x 121 m. Samotná hrobka leží hluboko pod úrovní země. Pyramida je středem ohromného zádušního areálu faraona Džosera o rozloze přes 150 000 m2.

Plocha poblíž Sakkáry se stala oblíbeným místem pro stavbu pyramid a to nejen ve 3.dynastii. Na poměrně malé ploše se nachází 13 pyramid z období od 3. do 13.dynastie. Pyramidy vládců 3.dynastie bychom našli po celém Egyptě. Tyto pyramidy měly stále ještě stupňovitý (nepravý) tvar. První pravou pyramidou se měla stát faraona Snofrua, ale nakonec získala zcela originální tvar mezi egyptskými pyramidami - tvar lomený. Snofru byl velice aktivní panovník a tak pouhé 4 km od své 1. pyramidy postavil pyramidu druhou tzv. Červenou pyramidu. Ta už byla pravá, ale má nejostřejší úhel u základny ze všech pyramid. Dokonalejší pyramidu než Snofru tak postaví až jeho syn - Chufu. 

1.3. Chufuova pyramida, zvaná též Velká 

Bezesporu nejslavnější, nejznámější a největší egyptská pyramida. Její název v hieroglyfech lze přeložit jako "Chufu je na obzoru". Chufu opustil královskou nekropoli v Dahšúru pro nedostatek volného místa a zřejmě i pro nedostatečné zásoby vápence. Svou pyramidu se rozhodl postavit na skalnatém výběžku Lybijské pouště u dnešní Gízy. A postavil pyramidu 146,5 metru vysokou se základnou o délce strany 230,38 m. Objem použitého kamene je asi 2 500 000 m3. Na stavbu bylo užito 2,6 miliónů kusů kamenných bloků o celkové váze 7 miliónů tun. Za 150 let vlády 4. dynastie se odhaduje objem použitého zdiva všech královských staveb na 9 miliónů m3. Tento údaj je o to úžasnější, že, jak víme dnes, v té době nežilo v celém Egyptě víc než 1 až 1,5 miliónů obyvatel. Podle Herodota pracovalo na stavbě Velké pyramidy v tříměsíčních intervalech 100 000 otroků po dobu 20 let. Archeologové minulých let se v odhadech o počtu lidí pracujících na stavbě pohybují v číslech od 30 do 360 tisíc. Dnes se egyptologové shodují, že na Velké pyramidě pracovalo celkem (tedy včetně transportu stavebního materiálu) jen o něco málo více než 30 tisíc lidí. Ale nebyli to otroci, jak se domníval Herodotos, nýbrž rolníci pracující na svých políčkách a kvalifikovaní dělníci, bydlící v blízkosti stavby a blízkého lomu.

Další ne zcela zodpovězenou otázkou je vlastní stavba pyramidy. Zde se egyptologové rozdělují na dvě velké skupiny. Jedna podporuje teorii zvedacích strojů, druhá teorii ramp. Teorii zvedacích strojů prosazoval již Herodotos. Nicméně ovládání takových strojů by bylo pomalé a vyžadovalo by mnoho lidí na ovládání. Teorie ramp, či nakloněných rovin, je zatím nejpromyšlenější a nejpravděpodobnější teorie stavby Velké pyramidy. I tato teorie má svůj háček. Se stoupající výškou pyramidy by musela zákonitě stoupat i výška a délka rampy. Nakonec by objem rampy činil 1 560 000 m3 což je o pouhý 1 milion m3 méně než je samotný objem pyramidy. Navíc by tu byl problém s konečným odstraněním rampy. I přes velkou spoustu těchto háčků je však tato teorie u egyptologů nejpopulárnější.

I Velká pyramida (resp. komory kde měl být pohřben faraon) podléhala Chufuovým náladám a přáním. Jak bylo zvykem u dřívějších pyramid, nacházela se hrobka pod úrovní země. Umístění této komory se však faraonovy nelíbilo. Proto následovala druhá komora (asi v 1/8 výšky), která je dnes nazývána Královnina. Předpokládalo se, že i tato výška faraonovi nevyhovovala. Dnes se ovšem ukázalo,že tato komora byla zahrnuta ve stavebních plánech a že stavitelé měli tuto komoru připravenou pro případ náhlé smrti panovníka. Stavitelé si uvědomovali, že stavba Královy komory a Velké galerie je úkol nesmírně složitý a komplikovaný. Nikdo nebyl schopen odhadnout dobu ukončení. Proto po dostavbě odlehčovacích komor Královy komory mohla být Královnina komora rituálně uzavřena. Králova komora, v níž byl Chufu velmi pravděpodobně pohřben, představuje další z mistrovských děl staroegyptské architektury. Její plochý strop tvoří devět obrovských bloků, které dohromady váží přes 400 tun. Za to, že ve stropních deskách je pouze několik drobných prasklin vděčí pyramida důmyslné konstrukci pěti odlehčovacích komor nad jejím stropem. Komory jsou nízké a jejich stropy tvoří obrovské, hrubě opracované bloky červené žuly. Pouze nejvyšší z nich má strop sedlový. Na stěnách se dochovala mnohá původní stavební i moderní návštěvnická graffita. Na jednom graffitu se objevuje nejpozdější doložené datum Chufuovy vlády - 35. rok. Celá úžasná konstrukce, od podlahy Královské komory až po vrchol sedlového stropu Campbellovy komory (Patrick Campbell - skotský diplomat a amatérský archeolog), je vysoká něco přes 21 metrů!

Než se turista dostane do Královy komory, musí jít přes Velkou galerii. Strop tvoří nepravá klenba ze sedmi vrstev obrovských vápencových bloků, které vždy přesahují o jednu dlaň, tj. asi 7,5 cm. Galerie jde po ose sever - jih a je 47,85 m dlouhá a 8,48 až 8,78 m vysoká. Po obou stranách galerie běží nízké rampy. Na jejich svrchní ploše se v pravidelných intervalech střídají větší a menší hranaté otvory. Na každé rampě je jich 27. Otvorům odpovídají pravoúhlé výklenky v bočních stěnách. Význam otvorů a výklenků je již delší dobu předmětem diskusí a je třeba dodat, že žádný z dosud navržených výkladů není zcela uspokojivý.

Chufuova pyramida byla technickým, hospodářským a kulturním vyvrcholením Staré říše. Chufuova pyramida nebyla jen pyramidou jako takovou, ale patřil sem celý systém zádušních staveb, hrobek a chrámů. Patřily jsem také tři malé pyramidy Chufuových manželek. O stavbě pyramidy se vypráví taková malá lechtivá příhoda. V ní se mluví o Chufuově dceři kterou otec nutil pracovat jako prostitutku a cena za jedno zašpásovaní byla dvouapůl tunový kamenný kvádr či jeho peněžní ekvivalent... 

1.3. Rachefova pyramida 
"Velký je Rachef ". To je doslovný překlad druhé největší pyramidy v Egyptě i v Gíze. Z dálky ale vypadá jako nejvyšší, i když byla původně o 3 metry nižší než pyramida Chufuova. Dojem vyšší stavby dělá hl. výše položené místo, má o něco strmější sklon stěn a lépe dochovaný vrcholek, což dojem její velikosti umocňuje (spousta laiků si ji proto plete s Chufuovou pyramidou). Pyramida byla původně 143,5 m vysoká se stranou základny 215,25 m. Rachefova pyramida využívá, stejně jako pyramida Chufuova, skalního výběžku ke zvýšení stability jádra. To je zde však postaveno méně pečlivě než u Chufuovy pyramidy - vrstvy nejsou vždy přesně vodorovné, spáry jsou mnohdy široké (u Chufuovy pyramidy jsou spáry nejvýše 0,5 mm !) a mezi bloky často chybí malta. Nejspodnější vrstva obložení byla z červené žuly, další pak z vápence. Z původního obložení se dochovala pouze nevelká část pod vrcholem. Podle ní ale můžeme zjistit, jak byly bloky obložení kladeny a spojovány s jádrem pyramidy. Pyramidion, což je vrcholek pyramidy z jediného kusu kamene (u Chufuovy pyramidy vážil přes 70 tun), a zčásti i vrchol pyramidy dnes již neexistují. Rachefova pyramida měla být původně větší a měla stát více na sever. Tento plán byl však záhy opuštěn, jako doklad nám zůstaly jen dva vchody do nitra pyramidy.

Pohřební komora se nachází pod povrchem země. Pohřební komora je vytesána ve skále (kromě stropu). Umístění komory i poměrně jednoduchá konstrukce přístupové chodby naznačují, že se stavitelé možná chtěli vyhnout podobným komplikacím, které s sebou nesla stavba technicky náročného systému chodeb, zátarasů a komor v pyramidě Chufuově. Stejně jako u Chufuovy pyramid se v bezprostřední blízkosti Rachefovy pyramidy nachází hrobky úředníků a spousty zádušních chrámů.

Rachefova pyramida má však jednu zvláštnost, kterou se může chlubit málokterá pyramida. Velkou sfingu. Velká sfinga. Místní lidé ji nazývají Abu el-hol, "Otec děsu" či "Strašidlo". Je kolosální sochou ležícího lva s hlavou muže, panovníka. Je asi 73, 5 m dlouhá, 20 m vysoká a dlouho byla považována za největší sochu na světě. Byla vytesána z výběžku vápencového skalního podloží. Na hlavě pokrývku hlavy nemes a na čele ureus - božského hada. Na bradě byl kdysi dlouhý vous, jehož zlomky objevila Napoleonova expedice, ale po porážce u Abúkíru je musela podle kapitulačních podmínek předat vítězné anglické armádě. Tělo Sfingy bylo původně omalováno načervenalou okrovou barvou, zbytky barev jsou patrné i na pokrývce hlavy. Tělo však vypreparovala do dnešní podoby eroze a déšť. O Sfinze koluje jedna z nejznámějších egyptských legend - o faraonu Thutmosi IV. Faraon Nové říše odpočíval pod hlavou sfingy, jejíž tělo bylo zahrabáno pod příkrovy písku. Usnul a zdál se mu sen, ve kterém ho sfinga prosila o vyhrabání jejího těla. Za odměnu mu slíbila korunu panovníka. Korunní princ tělo z písku vyhrabal a za pár let se skutečně stal faraonem Horního a Dolního Egypta. Dnes se egyptologové starají o to, aby sfinga přežila i do dalších staletí. 

1.4. Menkaureova pyramida 
Nejmenší z gízských pyramid stojí nejdále od nilského údolí a její jméno zní "Božský je Menkaure". Je "pouze" 66, 45 m vysoká se stranou základny 104,6 m a jako by svými rozměry a částečnou nedokončeností předznamenávala blížící se zánik 4.dynastie. Podle Herodota patřila tato pyramida Chufuově dceři Rhodapis (ta, jež musela dělat prostitutku; z ušetřených kvádrů si pak postavila vlastní pyramidu). Vchod leží ve výšce asi 4 m nad zemí. Pod úroveň základny sestupovala chodba, která ústila do místnosti, jejíž stěny zdobí výklenky. Tato výzdoba je v pyramidách Staré říše neobvyklá a vyvolává diskuse v odborných kruzích. Do horní předsíně vedla ještě jedna chodba, tzv. horní. Leží nad dolní chodbou a do předsíně ústí nad vyústěním chodby dolní. Obě jsou považovány za doklad změny původního plánu pyramidy, která, dle soudu egyptologů, měla být asi o polovinu menší než dnes. V horní předsíni byly objeveny zbytky dřevěné antropoidní rakve nesoucí Menkaureovo jméno. Samotná pohřební komora leží asi 15,5 m pod úrovní základny. Strop tvoří devět párů obrovských žulových bloků. Aby stavitelé dostali tyto bloky do komory bylo nutno vyhloubit z horní předsíně velký svažující se tunel.

I u této pyramidy se nachází několik zádušních chrámů. Stejně jako u Velké pyramidy se i zde nacházejí tři malé pyramidy Menkaureových manželek, které jsou polorozbořené, stejně jako u Chufuovy pyramidy. Na rozdíl od ostatních dvou pyramid nevznikl v okolí pyramidy velký hřbitov panovníkových příbuzných a úředníků. Pouze několik Menkaureových kněží si postavilo skalní hrobky a mastaby jihovýchodně od panovníkovy pyramidy. Pohřební areál v Gíze je velmi rozlehlý a i dnes se lze podívat na spousty zádušních chrámů, které jsou (aspoň některé) v zachovalém stavu. 

1.6. Úpadek pyramid 
Po výstavbě třech velkých pyramid jakoby v Egyptě došla všechna naleziště vápence a dalšího stavebního kamene. S Menkaurem končí vláda 4.dynastie a s ní i konec výstavby velkých pyramid. Faraoni sice staví pyramidy dále, ale jejich výška se pohybuje okolo 50 m. Příchodem Střední říše se postupně stavba pyramid vytrácí a stále větší popularitu získávají hrobky vytesané ve skalách nebo v podzemí. Po krátké nadvládě Hyksósů a nástupu Nové říše stavba pyramid jakožto hrobek končí. Pyramidy nacházejí uplatnění jako ozdoby chrámů a staveb. I dnes, ve 21. století, nalézáme spoustu pyramid sloužících k různým účelům - vstup do muzea v Louvru, kasino v Las Vegas či v pyramidový pavilon na pražském Výstavišti. I dnes mají pyramidy v moderní architektuře co říci. 

2. ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY PYRAMID V GÍZE A JEJICH OKOLÍ 
2.1. Prvopočátky výzkumu 
Jak již jsem nakousl v úvodu i během popisu samotných pyramid, již staří Řekové se snažili zkoumat pyramidy a jejich vnitřek. Byl to hlavně Herodotos a s ním mj. Strabón, Plútarchos, Diodorus i Plinius. Mnoho jejich "poznatků" zůstávalo v mysli lidí po celá staletí či dokonce až dodnes, např. údaje o počtu lidí, kteří pyramidu stavěli, o ostrově v jejím podzemí, na němž je pohřben faraon a který obtéká kanálem od Nilu přiváděná voda...

Další vlna výzkumů přišla v 9. a 10.století a to od arabských historiků jako např. Masúdí, Idrísí, Latíf a Makrízí. I oni se vedle seriózního výzkumu zabývali utopistickými a nemožnými projekty (strhnout Menkaureovu pyramidu aj.). Někdy v této době se do pyramidy dostávají první zvídaví dobrodruzi. Největší vlně výzkumů ve středověku vděčíme křižáckým výpravám do Svaté země.

Zkoumáním pyramid se v pozdním středověku zabývali hlavně mnichové, kteří měli v Káhiře svá trvalá sídla. Velká pyramida se stala zastávkou mnohým cestovatelům a poutníků směřujících do Svaté země. Zde bychom měli připomenout českého cestovatele a politika 16. a začátku 17.století - Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Na začátku 18.století publikuje Benoit de Maillet první průřez Velkou pyramidou. Ten je poměrně přesný a věrohodný.

Přelom mezi dobrodružstvím a archeologií pak je Napoleonova válečná výprava do Egypta. Mezi vojáky byli přítomni kapacity typu Vivanta Denona, Josepha Coutella či Edmé Jomarda. Vivant Denon byl mezi vědci nejvýznamnější. Známý malíř nakonec stál u zrodu moderní egyptologie. Vydal o Egyptě několik cestopisů např. Cesty po Horním a Dolním Egyptě nebo Popis Egypta. Nutno připojit poznámku, že Napoleonova armáda stála i u rozluštění hieroglyfů, neboť byli to právě její vojáci, kteří se zapříčinili o objev Rosettské desky. 

2.2. Výzkumy 19.století 
19.století bylo nejdůležitější co se týká objevů v okolí pyramid. Vše začal Giovanni Belzone. Tento Ital, který působil v londýnském cirkuse jako "největší silák na světě", se vydal do Egypta prodat návrh své vodní pumpy. S pumpou neprorazil a tak začal zkoumat pyramidy. V roce 1814 objevuje vchod do Rachefovy pyramidy a zkoumá její vnitřek. Tam nachází už jen prázdný sarkofág. Jako turista se dostává i do Chufuovy pyramidy a poté odjíždí do Údolí králů, kde objevuje několik hrobů.

V roce 1837 zkoumali Velkou pyramidu Angličané Vyse a Peering. Zabývají se hl. odlehčovacími komorami nad Královou komorou. Jejich knihy jsou i dnes cenným zdrojem pro všechny egyptology.

O největší výzkumy na pyramidách se zasloužili tři největší egyptologové (z pohledu výzkumu pyramid). Jsou to: Karl Richard Lepsius, William Mathew Flinders Petrie a Francois Auguste Ferdinand Mariette. Němec, Angličan a Francouz. K.R. Lepsius (1810-1884) je po objeviteli hieroglyfů Champollionovi považován za vůbec největší osobnost v dosavadních dějinách oboru egyptologie. Němec Lepsius se věnoval zejména struktuře Velké pyramidy.

S jeho názory o jádře pyramidy nesouhlasil W.M.F. Petrie (1853-1942), který je zakladatelem moderní egyptské archeologie. Byl sice samoukem, ale to mu nebránilo houževnatě jít za svými cíly. Petrie zkoumal pyramidy v Gíze v letech 1881-82. V souladu se svým založením a stylem práce se ubytoval v jedné z nedalekých hrobek. Spal na hromadě písku. Ve Velké pyramidě začal pracovat až v podvečer, kdy ustal turistický ruch. V komorách a chodbách pyramidy bylo vedro, a tak pracoval svlečený do spodků. Petrie zkoumal i obě menší pyramidy, ale ze všeho nejvíce se věnoval své oblíbené Velké pyramidě.

Třetí z této trojice Mariette (1821-1881), neběhal po pyramidách ve spodkách, ale věnoval se spíše muzeinální činnosti. Založil Egyptskou památkovou péči a první Egyptské muzeum v Káhiře. Z jeho archeologické činnosti připomeňme jen objev zádušního chrámu u Rachefovy pyramidy. 

2.3. Výzkumy 20. století 
Ve 20. století končí období velkých archeologů a ke slovu se hlásí dobře organizované a zásobené týmy různých států. V letech 1909-1910 zkoumala německá expedice podrobně Rachefovu pyramidu. V letech 1906 až 1924 zkoumala Menkaureovu pyramidu spojená expedice Harvard University a Museum of Fine Arts v Bostonu. Menkaureova pyramida byla vůbec nejméně zkoumanou pyramidou v Gíze.

V první polovině 30.let byly objeveny sluneční bárky (mají symbolizovat každodenní faraonův pohyb po obloze) poblíž Rachefovy pyramidy. Sluneční bárky faraona Chufua byly nalezeny v roce 1954 egyptskými archeology Kamalem Malláchem a Zakim Iskandrem. Východní loď byla otevřena a rekonstruována. Druhá, západní jáma zatím zůstala neotevřena, byla pouze zkoumána japonskou archeologickou expedicí pomocí sondy s mikrokamerou.

Ve druhé polovině 80. let významně přispěli ke zkoumání Velké pyramidy francouzští architekti Jean-Patrice Dormiona a Gilles Goidin přesnými geofyzikálními měřeními vnitřní struktury jádra. 
Na začátku let devadesátých se do zkoumání vnitřku Chufuovy pyramidy pustila japonsko-nizozemská expedice. Ta pustila minirobota s kamerou do jedné ze 4 větracích šachet nacházející se ve Velké pyramidě. Po několika desítkách metrů dospěl robot k žulovému zátarasu. Nikdo netuší co je ukryto za zátarasem. Nejčastější domněnky hovoří o komoře se sochou panovníka, ale co je opravdu ukryto za tím žulovým kamenem - to je zatím poslední hádanka, kterou si přichystali stavitelé Chufuovy pyramidy.

Na závěr je nutno zmínit historické úspěchy české archeologie, i když se nejedná o objevy v komplexu Gízy. Počátky české egyptologie spadají již do 19. století. Otcem české egyptologie byl František Lexa.

Největší slávu zažívá česká (resp. československá) egyptologie od 80. let 20.století např. 1982 - Ptahšepsesova hrobka, 1986 - Svatyně nožů v Abúsíru, 1998 - významný objev vezírovy hrobky naším nejvýznamnějším egyptologem posledních let - Miroslavem Vernerem. Více informací o české egyptologii se dá nelézt na webu Českého egyptologického ústavu při FFUK - http://www.ff.cuni.cz/win/~krejci/ 

3. FUNKCE PYRAMID V GÍZE 
3.1. Historické funkce 
Historických funkcí je hned několik. Snad nejznámější (a nejpravděpodobnější vezmeme li v úvahu, že se jedná o hrobku) je funkce pohřební. S největší pravděpodobností zde byli i faraoni pohřbeni. V žádné z Gízských pyramid se ovšem nenašel ani kousek záhrobní výbavy či mumie. To je voda na mlýn další skupině lidí kteří se zajímají o pyramidy - tzv. pyramidologové. Tady existuje otevřená nenávist mezi skutečnými egyptology a těmito pyramidology. Pyramidologové se zabývají pouze Velkou pyramidou. Čelním pyramidologem je John Taylor. Jeho názorem je to, že každá míra ve Velké pyramidě, každá orientace, úhel, stěna a výstupek má hluboký biblicko-symbolický význam. Podle něho je v pyramidě zašifrována minulost a budoucnost lidstva, války minulé i budoucí, katastrofy i úspěchy, stvoření i konec světa. Pyramidu měla dle Taylora postavit nějaká vyšší (technicky i duševně) civilizace, rovnající se bohům. Tuto funkci ovšem egyptologové odmítají, protože Taylor pracoval se špatnými údaji.

Pravou funkci i tajemství se rozhodl odhalit i populární záhadolog Erich von Däniken. Chufuova pyramida (dle něj) měla být obrovským akumulátorem energie. Svou teorii podepřel polohou pyramidy i některými jejími rozměry. Nicméně egyptologům se nelíbí ani tato teorie.

V poslední době se také čím dál více objevují teorie o tom, že pyramidy (zejména pak Velká) sloužily jako startovací rampa pro vesmírné koráby, jako obří kalendář či observatoř. Také se objevili spekulace okolo stáří. Dnes se všeobecně uvádí stáří okolo 4400 let. Sem tam problesknou zprávy bulvárním tiskem, že sfinga je až o 5000 let starší. Všechny tyto teorie však egyptologové pohotově vyvrací a uvádějí mýlenou veřejnost na správnou cestu.

Další zcela jasnou funkcí je ta, že pyramidy i sfinga sloužily jako ohromné skladiště stavebního materiálu. Z kamenných kvádrů pyramid je postaveno několik mešit v Káhiře a spousta pevností v okolí pyramid. Jako stavební materiál sloužily pyramidy ještě na začátku 19.století. Velká sfinga též sloužila jako vděčný terč dělových koulí osmanské i francouzské armády. Stopy po dělových koulích jsou patrné na tváři Velké sfingy ještě dnes. 

3.2. Současné funkce 
Nejdůležitější funkcí pyramid dnes (alespoň pro egyptskou vládu) je příjem z turistiky. Rok co rok se do Egypta vydávávají miliony a miliony turistů, aby mohli obdivovat krásy země na Nilu. Egypt patří mezi nejnavštěvovanější země světa a byl by jistě navštěvovanější, kdyby jeho pověst nekazili mnohé pumové útoky arabských extrémistů. Pyramidy také zaměstnávají obrovskou spoustu lidí. Od "kvalifikovaných" průvodců přes prodejce různých suvenýrů a tradičních egyptských jídel až po hordu kapesních zlodějů a žebráků. Egyptská vláda ovšem nedoporučuje využívat služeb místních průvodců, kterým se říká dragomani, jelikož jejich informace jsou velice často nepřesné a nepravdivé. Také doporučuje dávat drobný bakšiš žebrákům, protože se jich turista velice rychle a úspěšně zbaví.

Velké pyramidy v Gíze byly velice často využívány ve velké spoustě filmů. Nejen jako kulisa, ale i jako námět pro scénář. Pyramidy byly zdrojem inspirací velké spoustě spisovatelů, dramatiků i hudebníků. 

4. BUDOUCNOST PYRAMID V GÍZE 
Staré arabské přísloví praví : "Vše se bojí času, jen pyramidy se času vysmívají." Bohužel, v poslední době se pyramidy začínají bát času čím dál tím více. Stále stoupající přísun turistů působí památkářům obrovské problémy. Odborníci UNESCO spočítali, jaké obrovské množství vápence a pískovce odřou turisté z pyramid. Ale především: v Egyptě dramaticky stoupla hladina podzemních vod, které vzlínají do památek a rozrušují je.

Gíza je předměstím Káhiry. Ta má i s aglomerací něco přes 12 milionů obyvatel. Káhirský průmysl se spoustou starých aut a miliony turistů jdoucích do gízských pyramid, způsobují vážné poškození vnitřku i vnějšku pyramid. Proto se snaží vědecké týmy celého světa vykoumat, jak by se dalo pyramidám pomoci. Všichni vědí že tato pomoc bude finančně i technicky velice náročná. Několik plánů již sice existuje, ale jsou materiálně velice náročné. Jeden plán počítá s průhledným zastřešením celého komplexu pyramid v Gíze. Další plány jsou ovšem ještě více nerealistické a je velice nepravděpodobné, že by se na ně sehnalo i požadované množství peněz.

Je jasné, že první krok musí udělat egyptská vláda. Ta naštěstí vážnost situace pochopila a vjezd do areálu velkých pyramid povolila pouze autobusům. Soukromá auta zde nemají vůbec přístup. Turista se tedy může rozhodnout zda použije autobus nebo (a to je jistě dobrodružnější) si pronajme velblouda. Nicméně Egypt musí vynakládat na záchranu těchto divů starověkého světa stále větší úsilí a finančních prostředků pro budoucí generace lidstva. Nechybějí hlasy pesimistů, kteří na základě tempa eroze během posledních deseti let odhadují, že pyramidy budou do jednoho až dvou set let trvale poškozeny, ne-li fyzicky zničeny, pokud nebudou podniknuty další, rozsáhlé a nákladné akce na jejich záchranu. Pyramidy vzešly z lidské ruky, aby zajistily svým tvůrcům věčný život, a díky následkům lidské činnosti se teď začínají bát času. 

Bude se kdy ještě čas bát pyramid ? 

5. SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TECHNICKÝCH ÚDAJŮ PYRAMID V GÍZE

Chufuova pyramida

délka strany - 230,38 m 
výška - 146,50 m 
sklon stěny 51°50'35" 
délka vzestupné cesty - 825 m 
Velká galerie - d. 47,85 m ;v. 8,48 - 8,75m ;sklon - 26°16'40" 
Královnina komora - d. 5,76 m ; š. 5,23 m ; v. 6,26 m 
Králova komora - d. 10,49 m ;š. 5,42 m ;v. 5,84 m 

Rachefova pyramida

strana základny - 215,25 m 
výška - 143,50 m 
sklon stěny - 53°10' 
délka vzestupné cesty - 494,60 m 

Menkaureova pyramida

strana základny 104,6 m 
výška - 66,45 m 
sklon stěny - 51°20" 
délka vzestupné cesty - 608 m 
( vzestupná cesta - dlážděná cesta od údolního zádušního chrámu ke vchodu pyramidy) 

Čánky o dalších antických divech světa naleznete zde.